Klasifikační řád

Klasifikační řád základní školy je zpracován v souladu se zněním zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

Klasifikační řád je součástí Školního řádu Základní školy Litvínovská 600.

I.
Obecné pokyny pro hodnocení výsledků

Klasifikační řád je pokynem pro pedagogické pracovníky a určuje pravidla hodnocení žáků ZŠ:

• hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáka musí být jednoznačné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, srozumitelné a všestranné;
• pro klasifikaci platí obecná zásada, že vždy hodnotíme to, co žák zná, a ne to, co nezná;
• při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje pedagogický pracovník (dále jen učitel) přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi;
• průběžným hodnocením vyučující posuzuje, do jaké míry žák dosáhl klíčových kompetencí a cílů základního vzdělávání stanovených školním vzdělávacím programem, do jaké míry naplnil očekávané výstupy jednotlivých vzdělávacích oblastí stanovené pro 1., 2., a 3. vzdělávací období a do jaké míry naplnil konkretizované výstupy učebních osnov vyučovacího předmětu v daném ročníku;
• při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech vzhledem k určité indispozici (dlouhodobá nemoc, změny v rodinných poměrech apod.); dále je potřeba při klasifikaci zohlednit žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v návaznosti na stupeň jejich podpůrných opatření;
• při klasifikaci používá učitel všech pěti klasifikačních stupňů; může aplikovat i mezistupně tzn. 1-, 2- apod, které lze použít při průměrné klasifikaci;
• hodnocení nesmí vést ke snižování důstojnosti a sebedůvěry žáka;
• učitel je povinen prokazatelným způsobem (zápis do ŽK, písemné oznámení, osobní pohovor apod.) oznámit zákonnému zástupci žáka veškeré problémy v prospěchu a chování ve chvíli, kdy se tyto problémy objeví;
• třídní učitel odpovídá za to, že veškeré údaje o klasifikaci, o hodnocení chování a o výchovných opatřeních se zapisují mimo povinnou dokumentaci také do programu Bakalář;
• pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin:
  • předměty s převahou naukového zaměření,
  • předměty s převahou výchovného zaměření.

II.
Zásady pro hodnocení chování ve škole a na akcích pořádaných školo

• klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitelka po projednání na pedagogické radě;
• kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování řádu během klasifikačního období;
• při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka, diagnostikované specifické vývojové poruše chování;
• škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při mimoškolních akcích, jichž se žáci účastní v době vyučování; nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě;
• za chování žáka ve škole i mimo školu odpovídají v plné míře rodiče (zákonní zástupci);
• zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
  • průběžně prostřednictvím žákovské knížky,
  • před koncem každého čtvrtletí (klasifikačního období),
  • okamžitě v případě závažného porušení školního řádu a následně ve výchovných komisích.

III.
Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

• sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, kterou se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků;
• chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení, o které vyučující se žákem diskutují; žáci se učí nacházet vlastní chyby v procesu učení a pracovat s nimi;
• při sebehodnocení se žák snaží popsat:
  • co se mu daří,
  • co mu ještě nejde,
  • jak bude ve studiu pokračovat dál;
• při školní práci je žák veden k tomu, aby komentoval své výkony a výsledky a svůj přínos pro práci ve skupinách;
• známky nejsou jediným zdrojem motivace;
• sebehodnocení si žák zaznamená do žákovské knížky.

IV.
Stupně a zásady hodnocení prospěchu a chování

Prospěch

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:

• „1“ – výborný,
• „2“ – chvalitebný,
• „3“ – dobrý,
• „4“ – dostatečný,
• „5“ – nedostatečný.

Klasifikace chování

Chování žáka ve škole a na mimoškolních akcích se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

• „1“ – velmi dobré,
• „2“ – uspokojivé,
• „3“ – neuspokojivé.

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Dokáže vnímat problematické situace a umí je vyřešit úměrně svému věku a mentální vyspělosti, případně s pomocí pedagogického pracovníka.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo řádu školy. Zpravidla se přes opakovaně udělená výchovná opatření dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování a ustanoveními školního řádu. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.

Hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených zákonem č. 561/2004 Sb.

Výchovná opatření

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Výchovná opatření může udělit nebo uložit ředitelka školy nebo třídní učitel:

• pochvala třídního učitele,
• pochvala ředitelky školy,
• napomenutí třídního učitele,
• důtka třídního učitele,
• důtka ředitelky školy.

Pochvala třídního učitele a pochvala ředitelky školy

• třídní učitel uděluje pochvalu třídního učitele zpravidla za iniciativu žáka v rámci třídy;
• ředitelka školy po projednání v pedagogické radě uděluje žákovi pochvalu na návrh třídního učitele zpravidla za iniciativu žáka přesahující rámec třídy;
• ředitelka školy může udělit pochvalu ředitelky školy s knižní odměnou nebo věcným darem zpravidla za dlouhodobou iniciativu, úspěšnou práci a reprezentaci přesahující rámec školy;
• pochvala je formou odměny pro žáka za správné chování, postup nebo výsledek činnosti; má motivační charakter;
• pochvaly se zaznamenávají do katalogového listu žáka a do Bakaláře.

Žákovi, který vykazuje kázeňské problémy závažným porušováním školního řádu, lze udělit výchovná opatření k posílení kázně:

• „NTU“ – napomenutí třídního učitele,
• „DTU“ – důtka třídního učitele,
• „DŘŠ“ – důtka ředitele školy.

Pokud se jedná o závažný přestupek proti ustanovení školního řádu, nemusí učitel dodržet postupnou škálu kázeňských opatření.

NTU – zapomínání školních pomůcek, neplnění domácích úkolů, pozdní příchody do školy (do 3 pozdních příchodů včetně), drobné porušování školního řádu.

DTU – 1 neomluvená hodina za pololetí, opakované zapomínání školních pomůcek a neplnění školních úkolů, opakované pozdní příchody (do 6 včetně), ojedinělé porušování školního řádu a pravidel společenského chování. Třídní učitel neprodlené nahlásí udělení důtky ředitelce školy.

DŘŠ – do 6 neomluvených hodin za pololetí, více než 6 pozdních příchodů, opakované porušování školního řádu a pravidel společenského chování. Důtku ŘŠ lze žákovi udělit pouze po projednání pedagogickou radou.

Při udělení kázeňského opatření je třídní učitel povinen prokazatelným způsobem informovat zákonného zástupce.

Závažné kázeňské problémy škola projedná na výchovné komisi za přítomnosti zákonného zástupce žáka, třídního učitele, výchovného poradce a zástupce vedení školy.

U prokázaného záškoláctví je nutné žáka bezprostředně postihnout a ihned prokazatelným způsobem vyrozumět zákonného zástupce žáka. V rámci prevence a ochrany před sociálně patologickými jevy škola též postupuje dle platných předpisů a směrnic a učiní další nezbytná opatření včetně zaslání hlášení příslušným úřadům.

Jednotlivé kázeňské přestupky budou posuzovány individuálně.

Celkové hodnocení žáka

Celkové hodnocení žáka se vyjadřuje stupni:

• prospěl/a s vyznamenáním,
• prospěl/a,
• neprospěl/a.

Žák je hodnocen stupněm:

• prospěl/a s vyznamenáním – není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebným, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré;
• prospěl/a – není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný;
• neprospěl/a – je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný.

Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
   • soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
   • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
   • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové),
   • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,
   • analýzou výsledků činnosti žáka,
   • konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky školských poradenských zařízení,
   • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.
2. Žák musí být z příslušného vyučovacího předmětu vyzkoušen ústně alespoň 1x a písemně několikrát tak, aby získal za každé pololetí nejméně 4 známky.
3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů či výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky písemných zkoušek a prací a praktických činností oznamuje v nejbližším možném termínu.
4. Termíny kontrolních písemných prací, zejména čtvrtletních, prokonzultuje učitel s třídním učitelem (případně učiní dopředu záznam do třídní knihy), aby se nadměrně práce z více předmětů nekumulovaly do určitého období. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu kontrolní práci.
5. Učitel je povinen vést písemně soustavnou evidenci o klasifikaci žáka.
6. Učitel je povinen archivovat veškeré písemné práce žáka příslušný školní rok a rok následující.
7. Všechny známky jsou zapisovány do žákovské knížky a do programu Bakalář. V případě, že žák „chronicky“ zapomíná žákovskou knížku, aby se vyhnul zápisu známek, poznámek o chování či jiných sdělení, třídní učitel nebo příslušný vyučující tuto skutečnost oznámí jinou prokazatelnou formou zákonnému zástupci.
8. Pokud je žák dlouhodobě nemocen (více než týden), ve spolupráci s učitelem si rozvrhne doplnění učiva a toto doplnění učitel zpětně zkontroluje.
9. V případě, že žák zamešká více než 30 % vyučovacích hodin za pololetí, bude mu odložena klasifikace a bude individuálně přezkoušen. U výchovných předmětů může proběhnout přezkoušení formou vypracování zadané práce.

V.
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1. Výsledky vzdělávání žáků se hodnotí v závěru každého pololetí příslušného školního roku.
2. Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
3. Hodnocení v jednotlivých předmětech za každé pololetí uzavírá každý vyučující v termínu stanoveném ředitelkou školy. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět.
4. Zákonní zástupci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na základě a doporučení školského poradenského pracoviště mohou požádat na začátku školního roku či na začátku 2. pololetí o slovní hodnocení žáka.
5. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období (může být jedním z vodítek). Při klasifikaci se zohlední také přístup žáka, jeho inteligenční schopnosti, schopnost samostatné práce, píle a snaha. Domácí úkoly mohou být rovněž hodnoceny známkou. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Hodnotí to, co žák zná.
6. Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími a rozhoduje o ní ředitelka školy po projednání na pedagogické radě.
7. Hodnocení prospěchu a chování jsou na sobě nezávislé.
8. V předmětu, ve kterém vyučuje více vyučujících, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitelky školy.
9. Ředitelka školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídách. Pro čtvrtletní a pololetní klasifikaci jsou přepsány vnitřní formuláře pro klasifikaci, které vyplňují třídní i netřídní učitelé. Na základě těchto údajů jsou zpracovány zástupkyní ředitele přehledy klasifikace žáků celé školy. Pro přehledy o klasifikaci slouží též výstupy z programu Bakaláři.
10. Případné problémy žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogických radách a operativně s příslušnou výchovnou poradkyní.
11. Na konci pololetního klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, zapíší třídní učitelé výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a do programu Bakaláři, dále připraví případné návrhy na opravné zkoušky či termíny odložené klasifikace.
12. Klasifikace a tisk vysvědčení se zpracovává na počítači v programu Bakaláři. V prvním pololetí se žákům vydává pouze náhradní výpis z vysvědčení.

VI.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

VII.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech naukového zaměření a praktických činností

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky činností jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je v celku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu mé nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se projevují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnost má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

VIII.
Celkové hodnocení žáka, opakování ročníku, splnění povinné školní docházky

1. Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů a chování. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.
2. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ve všech povinných předmětech s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn.
3. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
4. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Není-li možná klasifikace ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.
5. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník, popřípadě znovu opakuje 9. ročník. Žák, který nemohl být klasifikován v náhradním termínu nebo byl klasifikován nedostatečně, opakuje ročník.
6. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitelka školy na žádost zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
7. Ředitelka školy může povolit žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, na žádost zákonného zástupce, opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

XI.
Komisionální a opravné zkoušky

Komisionální zkouška

Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

• má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí;
• při konání opravné zkoušky;
• při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území ČR;
• při plnění povinné školní docházky formou individuální výuky v zahraničí komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad.

Komise je tříčlenná a tvoří ji:

• předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník;
• zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popř. jiný vyučující daného předmětu;
• přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené školním vzdělávacím programem.

1. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad.
2. Ředitelka školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka; ČŠI poskytne součinnost na žádost ředitelky nebo krajského úřadu.
3. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, dohlédne ředitelka školy nebo, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání.
4. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitelka školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti; ČŠI poskytne součinnost na žádost ředitelky nebo krajského úřadu.
5. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
6. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení, výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním.
7. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.
8. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
9. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
10. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu.
11. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
12. Třídní učitel zapíše do katalogového listu a do Bakaláře poznámku o vykonané zkoušce, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

Opravná zkouška

1. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna, v termínu stanoveném ředitelkou školy na červnové pedagogické radě.
2. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
3. Opravné zkoušky jsou komisionální.
4. Vykonává je žák, který má nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakoval ročník na daném stupni základní školy a žák devátého ročníku, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů.
5. Žák nekoná opravné zkoušky, jestliže neprospěl z předmětu s výchovným zaměřením.
6. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl.
7. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky, nejpozději však do 15. září následujícího školního roku; do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
8. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy; za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.
9. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.
10. Třídní učitel zapíše do katalogového listu a Bakaláře poznámku o vykonané zkoušce, doplní celkový prospěch a vydá žákovi nové vysvědčení s datem poslední zkoušky.

X.Klasifikace žáků při plnění povinné školní docházky v zahraničí

Klasifikace žáka, který plní povinnou školní docházku v zahraničí, se řídí § 18 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání ve znění pozdějších předpisů a podle § 38 b) zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.

XI.
Klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To však neznamená, že takový žák nesmí psát písemné práce nebo být ústně zkoušen. Zákonní zástupci těchto žáků mohou na doporučení školského poradenského zařízení požádat na počátku klasifikačního období o slovní hodnocení. Na slovním hodnocení se dohodnou s třídním učitelem a příslušnými vyučujícími.

Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu žáka.

Při slovním hodnocení se uvádí:

1. zvládnutí učiva předepsaného vzdělávacím programem:
   • ovládá bezpečně,
   • ovládá,
   • podstatně ovládá,
   • ovládá se značnými mezerami,
   • neovládá,
2. úroveň myšlení:
   • pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti,
   • uvažuje celkem samostatně,
   • menší samostatnost myšlení,
   • nesamostatné myšlení,
   • odpovídá nesprávně i na návodné otázky,
3. úroveň vyjadřování:
   • výstižné, poměrně přesné,
   • celkem výstižné,
   • nedostatečně přesné,
   • vyjadřuje se s obtížemi,
   • nesprávné i na návodné otázky,
4. úroveň aplikace vědomostí:
   • spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností,
   • dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb,
   • s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští,
   • dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává,
   • praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele,
5. píle a zájem o učení:
   • aktivní, učí se svědomitě a se zájmem,
   • učí se svědomitě,
   • k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů,
   • malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty,
   • pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné.

Řád byl schválen jako součást školního řádu školskou radou dne 30. 8. 2013.

V Praze dne 1.9.2017
RNDr. Věra Cyprichová
ředitelka školy