Název Prosek se objevuje v 10. století n. l. a je odvozen od slov „prosekati – průsek – prosek“, což dokládá nepropustný porost, který byl v těchto místech.
Na proseckém návrší se odedávna sbíhaly dvě dálkové obchodní stezky, pro něž tu byl prosekán les. Jedna stezka vedla do Saska a Lužice. Druhá stezka vedla do Polska. Na křižovatce byl postaven přístřešek a kaple, po kterých následovala krčma, a to již byl základ budoucí osady.
Osadu jménem Prosek nalezneme ve velice starých písemných pramenech. Již roku 1115 daroval král Vladislav I. klášteru v Kladrubech u Stříbra vinici „pode vsí Prosekem“. Do konce 14. století patřila osada králi. Husitské bouře způsobily poškození osady. Také třicetiletá válka zpustošila osadu. Zůstaly tady čtyři chalupy, vinice a krčma. V 17. století patřil Prosek Starému Městu pražskému. Později byl Prosek připojen k libeňskému panství. Na přelomu 18. a 19. století osada Prosek obnášela dva dvory a pět chalup. Uživila se tu i krčma. Kolem roku 1850 zde stálo 31 domů obývaných 239 obyvateli. Začátkem 20. století se Prosek zaplňuje domky pro dělníky z Vysočan a Libně. Vyrostla zde dělnická kolonie, která stávala na místě dnešních paneláků mezi ulicemi Lovosická a Kytlická. Pamětník Milan Klaban vzpomínal na skromné bydlení. „Bydleli jsme na Proseku v ulici na Vyhlídce ve starém domku. Měli jsme jednu místnost a bylo nás pět. Žádný vodovod, kamna na uhlí, svítilo se petrolejem, koupání v neckách, spaní na slamnících.!
V roce 1910 zde žilo již 2164 lidí v 99 domech. Tím růst samostatné obce skončil. 1. ledna 1922 je Prosek připojen k Praze a stává se součástí Prahy IX. V době první republiky zde byla značná výstavba vil a rodinných domků.
Starý Prosek dávno zmizel. Zůstala z něj jediná, zato velmi cenná památka – kostel sv. Václava, obklopený hřbitovem.
V minulosti Prosečany trápil nedostatek vody. Vodu údajně na Prosek dováželi oslové z rybníka ve vacích. Protože se touto vodou i křtilo, dodnes se říká, že jsou Prosečtí křtěni „oslí vodou“. Roku 1600 byla na Proseku vykopána studna.
Poutní cesta
V období baroka počet poutních cest se rozrostl. Podél některých poutních cest byly stavěny řady kaplí. Ve Středočeském kraji se dochovaly tři barokní poutní cesty, doplněné výklenkovými kaplemi.
Druhá nejstarší poutní cesta vznikla v letech 1674 – 1680 a vedla z Prahy do Staré Boleslavi přes Prosek. Tuto cestu lemovalo 44 kaplí, ve kterých byl znázorněn cyklus ze života sv. Václava, doplněný obrazy Madon či poutních míst. Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi původně kopírovala zemskou stezku. Tudy putoval kníže Václav ze svého pražského sídla do přemyslovského hradiště v Boleslavi. Výklenkové kapličky vybudoval řád Tovaryšstva Ježíšova Jezuité. Ve spisu jezuity Jana Tannera se uvádí, že kapličky byly od sebe vzdáleny na délku Karlova mostu (500 m).
Podnětem ke vzniku této svatováclavské pouti bylo přenesení vzácného obrazu Panny Marie – Palladium země české z pražské Lorety do chrámu Panny Marie Nanebevzetí ve Staré Boleslavi 12. září 1638.
Slavné poutě do Staré školy Boleslavi začínaly v údolí Vltavy v Karlíně nebo v Libni a pokračovaly k Proseku, kde se poutníci shromáždili v kostele sv. Václava. Průvod se pak vydal na cestu podél kapliček.
Zachovalo se 25 kaplí. V žádné se nedochovaly stopy původní malby.
Staré Město Pražské – historické město na pravém břehu Vltavy
Písemné prameny – psané prameny – listiny, účty, kroniky, legendy, dopisy, deníky
Křest – očištění vodou
Lužice – historické území rozdělené mezi Německo, Polsko a Česko
Sasko – spolková země Německa
Vladislav I. – Přemyslovský kníže 1109-1117
Husitské hnutí – vzešlo z myšlenek Jana Husa, usilovalo o reformu církve
Krčma – lidová hospoda
Třicetiletá válka 1618 – 1648 – konflikt mezi vyznavači katolického a protestantského náboženství a zároveň boj evropských zemí o politickou nadvládu
Baroko – umělecký směr v 17. a 18. století, vznikl v Itálii
Tovaryšstvo Ježíšovo – jezuité – mužský řeholní řád katolické církve
První republika – Československá republika v období 1918 – 1938
Výklenková kaple – sakrální stavba – stavba sloužící pro náboženské účely. Výklenek byl určen pro umístění obrazu, sochy nebo reliéfu. Reliéf = plastické dílo.
Poutní cesta – je cesta, která je využívání účastníky pouti k dosažení poutního místa
Sv. Václav – český kníže 925-935, hlavní patron českého národa
Loreta – barokní stavba na Loretánském náměstí na Hradčanech
Pracovní listy
Gratulujeme výhercům 1. kola:
Viktorie Kodičková, Adéla Pekárková, Mara Veselá, Matylda Chalupová, Tomáš Valenta, Eliška Luprichová, Jakub Janout, Kateřina Kosová, Anhelina Skorobohatá, Veronika Nouzáková, Adam Dlouhý, Arina Sahakjan, Mikuláš Syrovátko, Kristýna Janderová, Ella Kloboučníková, Lucie Vyhnánková, Aneta Bednaříková, Tina Rybišarová, Johana Procházková, David Petráš, Jan Kaluža, Tomáš Volman, Barbora Stejskalová